BESEDY V SEBUZÍNĚ A VE SVÁDOVĚ
Sebuzín
Před představením studie veřejného prostranství se otevřela diskuse k chybějící kanalizaci a optimalizaci vlakové dopravy v Sebuzíně.
Ve věci budování kanalizace je investorem SVS a.s., která k tomu uvedla, že se jedná o stavbu "UL038315 Ústí n. L., Sebuzín, Církvice, Dolní Zálezly – odstranění kanalizačních výustí". Investice představuje náklady ve finančním objemu přes 50 mil. Kč bez DPH. V lokalitě obcí Sebuzín, Církvice a Dolní Zálezly není vybudována kanalizační síť ani centrální čistírna odpadních vod. Jsou vybudovány pouze dílčí úseky stok, které odvádí bez přečištění odpadní vody samostatnými výústmi do Labe či Tlučeňského potoka. Stavba tak vyřeší odstranění splaškových vod ze stávajících volných kanalizačních výustí, a to vybudováním nové centrální čistírny odpadních vod (ČOV) Sebuzín. Součástí kanalizace je výstavba nových gravitačních stok, výtlačných řadů a výstavba nových čerpacích stanic odpadních vod. Výstavba stok a řadů bude z velké části realizována bezvýkopovou technologií a zčásti otevřeným výkopem. V současné době je vydané územní rozhodnutí a připravují se podklady k žádosti pro stavební povolení. SVS a.s. se bude snažit do konce roku 2018 požádat o vydání stavebního povolení, po získání stavebního povolení bude možné stavbu zařadit do investičního plánu. Předpokládaná realizace je v tuto chvíli na roky 2020–2021. Vše se bude odvíjet od získání stavebního povolení. Z tohoto důvodu je nutné sledovat úřední desku Magistrátu města Ústí nad Labem pro případné námitky s umístěním stavby.
Předpokládané umístění ČOV v centru Sebuzína vyvolalo bouřlivou diskusi. Občané chtěli znát podrobnosti k projektové dokumentaci. Tu však dle vyjádření SVS a.s. nelze v tuto chvíli poskytnout. MO Ústí nad Labem – Střekov zveřejnil na svém webu informaci k zamýšlenému záměru. Jak vyplynulo z diskuse, občané nesouhlasí se současným návrhem umístění ČOV. Bude podán podnět ke změně umístění stavby, aby se zachoval malebný vzhled obce.
V Sebuzíně SVS a.s. odstraňuje volné kanalizační výusti na svém stávajícím majetku. Proto je na rozdíl od místní části Svádov investorem akce. Ve Svádově město Ústí nad Labem připravuje rozšíření odkanalizování, proto je investorem město. Dá se předpokládat, že následně bude nově vybudovaná vodohospodářská infrastruktura převedena do SVS, která zajišťuje provozování a údržbu infrastruktury a následně obnovu tohoto majetku.
Kritikou nešetřili občané na dostupnost veřejné dopravy. ÚMO Střekov umístí v Sebuzíně anketní lístky s cílem zjistit, jaká je mezi občany Sebuzína poptávka po rozšíření zastávkové sítě vlakové dopravy. Dlouhodobým záměrem střekovské radnice je obnovit původní vlakové zastávky na území obvodu, ale zřídit i nové, které by umožňovaly dopravu osob při řešení krizové situace při záplavách.
Zmíněný byl i břeh Labe v Sebuzíně, který místní využívají a chtějí dále využívat jako pláž. Nelibě nesou, že MO Ústí nad Labem – Střekov pronajímá pozemky rybářům. Na to je dvojí pohled: A/ nájem je příjem obvodního rozpočtu a nájemce se o pozemek stará a udržuje ho, B/ nájemci zabraňují ostatním využívat veřejný prostor a místním se to nelíbí. K tomu je třeba vyvolat diskusi, aby se mohly vyjádřit obě strany a mohl být nalezen kompromis.
Svádov
Před představením studie veřejného prostranství se otevřela diskuse k odkanalizování horního Svádova, chybějícímu chodníku ve Vítězné ulici a častější dopravě do Olešnice.
Podle vyjádření Magistrátu bylo na odkanalizování vydáno stavební povolení dne 29. 10. 2012, jeho platnost byla prodloužena 4. 12. 2014 a 9. 1. 2017. Projektová dokumentace byla dokončena v červenci 2015. Stávající kanalizační stoky zakončené volnými výustmi z ulic Jana Želivského a Pod Hradištěm budou podchyceny a odpadní vody budou převedeny novými kanalizačními stokami do stávající čerpací stanice (ČS), která odvádí odpadní vody na ČOV Neštěmice. V místě u stávající volné výusti v ul. Pod Hradištěm bude osazena nová ČS odpadních vod s odlehčovací komorou, která bude přečerpávat odpadní vody z ulic K Zámku a Pod Hradištěm. Dále dojde k odkanalizování zbylé části Svádova. Odhadované náklady jsou 45 255 647 Kč včetně DPH.
Projekt je zařazen v Zásobníku investičních akcí, na které nejsou dle vyjádření magistrátu v současné době finanční zdroje. Na kanalizace pro obce s rozšířenou působností nebyly doposud vyhlášeny dotační tituly.
V Sebuzíně SVS a.s. odstraňuje volné kanalizační výusti na svém stávajícím majetku, proto je na rozdíl od místní části Svádov investorem akce. Ve Svádově připravuje rozšíření odkanalizování město Ústí nad Labem. Dá se předpokládat, že následně bude nově vybudovaná vodohospodářská infrastruktura převedena do SVS, která zajišťuje provozování a údržbu infrastruktury a následně obnovu tohoto majetku. Investiční akci může město řešit přijetím úvěru, dotací, vlastními zdroji. Možností a způsobů je několik. Přebytky hospodaření ve výši 1 mld. Kč by mohly být právě investovány do této chybějící vodohospodářské infrastruktury.
K chybějícímu chodníku v ulici Vítězná magistrát uvedl, že probíhají projektové práce s termínem konec roku 2018. V současné době se čeká na souhlas SčVK ohledně napojení odvodnění. Investiční náklady se předpokládají ve výši 1 850 tis. Kč. Realizace bude po dokončení projektové dokumentace, vydání příslušných povolení a po skončení poptávkového řízení (předpoklad realizace druhá polovina roku 2019).
Otevřena byla i otázka dopravní obslužnosti Olešnice. Na dotaz, zda by tam mohl vždy končit autobus MHD č. 13, odpovídáme, že je to možné. Během příštího týdne bude občanům Olešnice doručena anketa ke zjištění jejich zájmu o zlepšení dopravy. Předpokládané náklady na dojezd všech spojů až do Olešnice představuje výdaj 315 567,25 Kč/rok (365 dnů).
Hojně využívaný provoz přívozu je možné po dohodě s Krajským úřadem Ústeckého kraje zahrnout do IDS. Technické vybavení je věcí provozovatele.
Na závěr obou besed byla společností City Upgrade představena studie veřejného prostranství centra Sebuzína a Olešnice. Všem se moc líbila.
Rada MO Ústí nad Labem – Střekov nechala dodatečně zpracovat studii pro místní část Sebuzín a Olešnici na základě požadavků občanů, kteří se cítili ošizeni, že zrovna tyto části nejsou řešeny, když střekovská radnice nechala zpracovat všechny ostatní místní části Střekova. Připomeneme, že to bylo z důvodu omezených finančních prostředků, protože záměrem střekovské radnice bylo nechat zpracovat studie veřejných prostranství pro celý Střekov a chtěla pro to využít dotaci z IROP. Rada města Ústí nad Labem však tento záměr nepodpořila.
Vzhledem k tomu, že se občanům dostává různého výkladu smyslu územních studií, můžeme říci, že obecně s odkazem na §30 stavebního zákona – který v principu říká, že slouží jako územně plánovací podklad – pro územní plán, pro územní rozhodování (územní, stavební rozhodnutí), jeho pořizování zajišťuje úřad územního plánování magistrátu a pořizuje se na základě podnětu zvenčí nebo na základě vlastního podnětu úřadu územního plánování nebo pokud vypracování studie přímo vyplývá z územního plánu. Případ našich územních studií veřejných prostranství spadá do kategorie "z jiného podnětu" a hodláme po jejich dokončení podat žádost o zaregistrování do databáze územně plánovací dokumentace (centrálně státně vedený registr) na Magistrátu – současně pod vedením pana Nepivody a to také prostřednictvím projednání v Komisi pro územní plánování Rady města. Tyto podklady jsou důležité v tom, že A/ má k nim přihlížet při rozhodování stavební úřad (bohužel ústecký stavební úřad neumí tyto podklady brát v potaz), B/ mohou vyvolat žádost o změnu využití územního plánu tam, kde navržený záměr je v rozporu a chce se dát do souladu (například veřejná prostranství tam, kde je pozemek vedený v ploše například lesní zeleně).
Problematika nastavení pravidel v rámci územního plánu a také jeho zpracování tak, aby stavební úřad mohl podle něj dobře rozhodovat, je záležitostí samou osobě a není jednoznačná, existují v zásadě dva modely – liberální (ten co se nyní prosazuje v Praze), tj. stavět se dá téměř všude a všechno, kde to není vyloženě zakázáno a direktivní (například Ústí), tj. do velké podrobnosti přesně určené plochy s přesným využitím – bohužel však, i přesto, že to ten ústecký stávající územní plán v mnoha případech dovoluje, tak není moc flexibilní a hlavně je v něm plno chyb, kdy na soukromých pozemcích je z ničeho nic velké množství veřejné zeleně, aniž by to s těmi lidmi někdo projednal, v kombinaci s demagogickým výkladem vyhlášky stavebního zákona, která stanovuje postup navrhování ploch v územním plánu.
A poznámka nakonec – ankety Vize centra Vaší části obce MO Střekov se zúčastnilo velké množství občanů. Kromě jediného, zcela zamítavého názoru obyvatelky Církvic středního věku na pořízení studií vůbec, se všichni shodli na podobných problémech, tj. chybějící kanalizace, rozbitá cyklostezka, chybějící občanská vybavenost, nevyhovující vlakové spojení a také sdělili své názory, kde se cítí dobře, jaké místo považují za centrum. Podobně se vyjádřili občané ze všech místních částí a jejich přáním bylo zlepšit právě to jejich místo, mít perspektivu do budoucna.
Otázka realizace je spojena především s financemi. Současně nastavený systém financování obvodů dlouhodobě neumožňuje realizovat rozvojové investice. Existence obvodů stojí před zásadní otázkou, zda mají v tomto modelu smysl. Město Ústí nad Labem stagnuje, nepodporuje smysluplné investice a považuje za výhru, když uspoří prostředky ve výši 1 mld. Kč.